Prečo sa USA tak panicky boja komunistickej Číny?

11.01.2021

V celkovém součtu Čína v rozmezí let 1996-2016 vybudovala asi 4,2 milionu kilometrů silnic, z toho 110 000 kilometrů dálnic, kterými propojila 95 % všech vesnic v zemi a vyšvihla se před USA se skoro padesátiprocentním náskokem na pozici země s nejrozsáhlejší dálniční sítí.

Čína za posledních deset let vybudovala nejrozsáhlejší síť vysokorychlostní železnice: 20 000 kilometrů kolejnic přenáší meziměstské pasažéry rychlostí až 290 kilometrů za hodinu.

V USA by toto množství kolejí dosáhlo nadvakrát z New Yorku do Kalifornie a zpátky. rychlostí 290 km/h by se dalo z newyorského hlavního nádraží Grand central dostat na Union Station v hlavním městě Washingtonu za něco málo přes hodinu a z Bostonu do Washingtonu za dvě.

Čína dnes má rozsáhlejší vysokorychlostní síť než celý zbytek světa dohromady. V průběhu téže dekády se Kalifornie těžko potýkala s úkolem vybudovat jedinou vysokorychlostní linku o délce 840 kilometrů mezi Los Angeles a San Franciskem. voliči sice projekt schválili v roce 2008, ale stát nedávno přiznal, že stavba bude dokončena až roku 2029 a celkové náklady dosáhnou 68 miliard dolarů - tedy s devítiletým zpožděním a o 35 miliard dolarů dráž, než se původně slibovalo. Tou dobou už Čína hodlá mít k dispozici dalších 25 000 kilometrů vysokorychlostních železničních linek.

Za všemi mrakodrapy, mosty a rychlovlaky ale leží mnohem zásadnější dopad rozmachu lidského potenciálu. O generaci dřív přežívalo devadesát ze stovky Číňanů na méně než dvou dolarech za den. Dnes totéž platí o méně než třech lidech ze sta. Průměrný příjem v přepočtu na obyvatele stoupl ze 193 dolarů v roce 1980 na současných více než 8100 dolarů. Když prezident Světové banky Robert Zoellick v roce 2010 hodnotil plnění programu mileniálních cílů rozvoje, vyhlášeného OSN ve snaze zlepšit životní podmínky nejchudších lidí na Zemi, prohlásil přitom: "V rozmezí let 1981-2004 Čína vyzdvihla více než půl miliardy lidí z krajní bídy. Zcela nepochybně se jedná o největší skok v překonání chudoby v dějinách."

Zlepšení blahobytu obyvatelstva se odráží také v oblasti vzdělání, zdravotní péče a podobných indikátorů. V roce 1949 byla průměrná očekávaná délka života třicet šest let a osm lidí z deseti neumělo číst ani psát. V roce 2014 byla očekávaná délka života více než dvojnásobná - sedmdesát šest let - a 95 procent obyvatelstva je gramotných.

Pokud Čína setrvá na současné trajektorii růstu, miliony lidí poznají během jediného života stonásobné zlepšení životních podmínek.

Pokud vyjdeme z průměrného růstu v přepočtu na hlavu ve Spojených státech za posledních deset let, budou muset američané na srovnatelné zlepšení životních podmínek čekat 740 let. Jak svým čtenářům opakovaně objasňuje týdeník The Economist, v celkovém součtu soukromého bohatství je dnes Asie poprvé v moderních dějinách bohatší než Evropa.

A přestože Číňané patří k nejagresivnějším spořivcům na světě - rodiny zpravidla spoří třicet procent disponibilního příjmu -, je těžké hádat, co by asi tak řekl Karl Marx, kdyby tušil, kolik čínských "komunistů" dnes nosí značku Prada. Číňané v roce 2015 skoupili polovinu všeho luxusního zboží na světovém trhu. Louis Vuitton, Chanel i Gucci dnes považují Číňany za své hlavní zákazníky.

Nejvýše naceněné dražby aukčních síní Sotheby's a christie's se dnes už nekonají v New yorku a Londýně, ale v Pekingu a Šanghaji.

Ve snaze zajistit, aby si USA v oboru superpočítačů udržely svou "vůdčí pozici", vyhlásil prezident Obama v roce 2015 Národní strategickou komputační iniciativu jakožto významný pilíř Strategie americké inovace. Od června 2013 se však nejrychlejší superpočítač na světě nenachází v Silicon valley, ale v Číně. Podle žebříčku pěti set nejrychlejších superpočítačů světa - žebříčku, na který se ještě v roce 2001 vůbec nezařadila - má dnes Čína takových zařízení 167, o dvě víc než USA.

Nejlepší čínský superpočítač je navíc pětkrát rychlejší než nejbližší americká konkurence. a pokud dříve platilo, že čínské superpočítače jsou těžce závislé na amerických procesorech, špičkový superpočítač z roku 2016 byl naopak vybudován výhradně z domácích procesorů.

Zneklidňující předzvěstí budoucnosti jsou i dva další průlomové výkony, jichž Čína v roce 2016 dosáhla: jde o spuštění prvního satelitu s kvantovou komunikací na světě, který má v bezprecedentním rozsahu zajistit komunikaci odolnou vůči narušení zvenčí, a dostavbu největšího radioteleskopu na světě, což je zařízení s unikátní schopností hledat v dalekém vesmíru stopy inteligentního života.

Oba úspěchy jsou jasným důkazem, že Čína dnes dokáže realizovat nákladné, dlouhodobé a průlomové projekty a dovést je až k úspěšnému zakončení. 

Ve Spojených státech tato schopnost naopak klesá, jak o tom svědčí debakl několika nedávných mnohamiliardových investic do megaprojektů, sahajících od přepracování plutonia v řece Savannah v Jižní Karolíně (přes pět miliard dolarů vynaložených z veřejných prostředků však projektu hrozí zrušení poté, co nedávný odhad stanovil, že by jeho realizace stála miliardu ročně po desítky let) po údajnou "vlajkovou loď" MIT, již měl představovat projekt zachycování a ukládání oxidu uhličitého v mississippské Kemper county (plánované náklady překročeny o čtyři miliardy dolarů, momentální zdržení přes dva roky a nejistá budoucnost).

V tomhle absolutně však nevyčerpávajícím a rozhodně ne nejčerstvějším výčtu najděte důvod proč president Trump vidí největšího nepřítele v komunistické Číně. A není sám. V tomhle máji s Bidenem shodu.

A na záver ...

18. novembra 2018 čínska vesmírna loď Šen-čou s dvoma kozmonautmi na palube dnes po historickej 30-dňovej misii pristála v stepnej oblasti čínskeho Vnútorného Mongolska. Išlo o 11. a doposiaľ najdlhšiu čínsku vesmírnu misiu, napísala agentúra AP.

Dvojica kozmonautov Ťing Chaj-pcheng a Čchen Tung strávila 30 dní vo vesmírnom laboratóriu Tchien-kung 2, kde vykonávala experimenty z oblasti medicíny a rôznych technológií týkajúcich sa vesmírneho programu. Otestovala tiež systémy a procesy v rámci prípravy umiestnenia hlavného modulu stanice na obežnej dráhe v roku 2018.

Prevádzku stanice Tchien-kung 2 by podľa plánov mali spustiť v plnom rozsahu po pripojení dvoch ďalších modulov v roku 2022. Funkčnou by táto stanica mala byť najmenej desať rokov.

Čína sa v roku 2003 stala po Rusku a USA treťou krajinou, ktorá sama vyslala astronautov do vesmíru. Terajšia misia je šiestou čínskou vesmírnou misiou s posádkou. Peking chce do roku 2024 uskutočniť pristátie človeka na Mesiaci a v roku 2021 otestovať pristátie na Marse.

7. septembra 2020 prvá čínska znovupoužiteľná kozmická loď sa po dvoch dňoch vo vesmíre úspešne vrátila na Zem. Pristála podľa plánu v kozmodróme Ťiou-čchüan v púšti Gobi.

Nový vlak v tvare projektilu, ktorý pred niekoľkými dňami opustil montážnu linku vo východo-čínskom meste Qingdao, bude rekordmanom pozemnej dopravy. Prototyp určený na testovanie využíva technológiu maglev (magnetickú levitáciu), takže sa vznáša niekoľko milimetrov nad traťou, aby sa minimalizovalo trenie.

Vďaka tejto technológii, výkonnému pohonu (vlaky maglev používajú lineárne elektromotory, ktoré vytvárajú ťah, aj brzdenie bez rotačného pohybu) a premyslenej aerodynamike je vlak schopný dosiahnuť rýchlosť 600 kilometrov za hodinu.

Vlak vyvinula štátna spoločnosť China Railway Rolling Stock Corporation (CRRC) a po rozsiahlej testovacej prevádzke ho v roku 2021 plánuje komerčne vyrábať. Mimochodom, CRRC je najväčším výrobcom zariadení pre železničnú dopravu na svete.